Obedience tábor 2008
TÝDENNÍ TÁBOR OBEDIENCE, PROSEČNÉ 18.-24.8.2008
Už nějakou dobu jsem pokukovala po nějakém tom výcvikovém táboře, jenže který si vybrat? A tak, když jsme se letos začaly věnovat obedience a já pozorně sledovala veškeré dění kolem ní, nemohla jsem nevzít v potaz nabídku soustředění pod vedením úspěšné závodnice, instruktorky a rozhodčí Petry Florschuetz. Zkrátka řekla jsem si, proč to nezkusit.....
Začínáme....
Ráno v pondělí 18. jsme dorazily na místo. Ubytovaly jsme se společně v pokoji s kamarádkou Petrou a její hovawarticí Ayenkou. Musím říct, že se naše holky snášely nad očekávání dobře, dokonce Berry přišlo nadmíru zajímavé, že má k dispozici dvojnásobné množství misek :-). Nicméně dlouho se nelenilo a za chvíli byl tábor oficiálně zahájen. Následně jsme se všichni rozdělili do dvou výcvikových skupin. Já s Berry jsme přijely v podstatě jako úplní OB začátečníci, chtěly jsme se víc otrkat a vyzkoušet si, co obnáší právě začátečnická kategorie OB-Z, a popřípadě si na konci tábora zkusit zazávodit. Naprosto bez pochyb jsem se tedy domnívala, že skupina začátečníků nám bude jako "šitá na míru". Jenže omyl. Jakožto zájemci o zakončení soustředění zkouškou (ehm, nemluvil tu snad někdo o závodech???), jsme byly rovnou zařazeny do kategorie pokročilých. Tak to bude zajímavé, pomyslela jsem si. A bylo....:-)
U mě dobrý ( u ostatních taky)
První výcviková fáze byla spíše otrkávací. Zkoušeli jsme, co pejskům jde a co přes prázdniny pozapomněli. Vstupní vizitkou byly obraty na místě a chůze u nohy ( ne žádné OB-Z obloučky, ale rovnou vpravo/vlevo vbok a čelem vzad). Náš tandem to naštěstí až tolik nezaskočilo, přeci jen máme natrénováno z klasické sportovní kynologie. Dokonce jsme sklidily potlesk a pochvalu od Petry. Na úvod přímo skvělá motivace. Následovala ovladatelnost v podobě sedni/lehni/vstaň a odložení za pochodu ve všech variacích. Všichni byli moc šikovní, a zatímco nastupovali začátečníci, probírali jsme naše první dojmy. Potom se šlo na oběd a odpoledne následovala druhá fáze. Počasí vyšlo opravdu nádherně, a tak si všichni užívali prázdninové pohody. Koupání, odpočívání, klid. Tedy až do té doby, než přišel Milan Oliva coby figurant. Areálem se nesl bujarý štěkot a rázem bylo po idylce.
A to ho mám opravdu kousnout?
Ano, ve výše uvedených řádcích byla zmínka o sportovní kynologii. Pro upřesnění však musím dodat, že jsme se věnovaly v podstatě jen poslušnosti. Na cvičák jsem šla se svým prvním psem a s cílem vychovat parťáka pro každodenní situace ovládajícího základní povely. Až tam jsem se dozvěděla o stopách a obraně (dříve jsem měla za to, že se jedná o disciplíny pro služební psy nebo spíše jsem o tom ani nepřemýšlela, vždyť kolik mi bylo let). Také jsem si ale obranu zaškatulkovala do jednoho oddílu se střelbou ( holt stalo se), a poněvadž naše reakce na střelbu je poněkud...bojácná, obrovská, příšerná???....nijak mě to tímto směrem ani netáhlo. Postupem času jsem chtěla s Berry zkusit i něco jiného než poslušnost a zároveň mě zajímalo, jak by se na to tvářila. To jsem ale odbočila. Nicméně v Prosečném jsme měly příležitost, a tak došlo k našemu (už ;-) druhému a další den k třetímu výstupu ( kam se hrabe Shakespeare). Jako pozitivní se jeví fakt, že Berry ta úžasná hra s tím podezřelým pánem moc baví. Pochopitelně ještě neví, co se po ní chce, ale učí se dobře. Nu, uvidíme....
Svět se zbláznil, držte se.....aneb na toho psa nešahejte
Samozřejmě jsme se všichni i nadále věnovali obedienci, tentokrát však trochu jinak. Petra pro nás, hlavně tedy pro naše psy, připravila opravdu záludná cvičení. Hafani byli ukázkově vzorní, a většina z nich tedy dokázala udržet koncentraci a přesnost i při takových nástrahách, jakými byly chůze, odkládání a ovladatelnost mezi hračkami (což o to), ale hlavně mezi laskominami toho nejtěžšího kalibru ( párky a salám opravdu vybízely k hříchu). Skupina hlučících lidí vydávající různé povely a prapodivné zvuky psy z míry taktéž dvakrát nevyvedla. Zkoušelo se všelicos, všichni se statečně drželi, o legraci nebyla nouze...
Nejen pamlsky živ je pes ( pochybnosti připuštěny)
Pobyt jsme si zpříjemňovaly jednak koupáním, jednak hrami s ostatními kamarády a také procházkami do okolí. Berry velice zaujali především koně v nedaleké ohradě. Nejdřív z nich byla mírně v rozpacích ( jaká troufalost, oni se jí vůbec nebojí, oni neutíkají!), ale později ji zajímalo především to, co mají dobrého nasypáno k žrádlu. Krav, koz, slepic a koček bylo po okolí roztoušeno vskutku nemálo, což bylo něco pro tu naši salašnici, ne každý se chová tak hrdinsky jako kůň.
Přezkušujeme, zkoušíme....když se chce,tak to jde....anebo také ne
O sobotě se mluvilo už jen ve spojitosti se zkouškami, charakter závodu se naprosto vytratil. Každý zájemce však měl nejprve možnost otestovat si své nabyté dovednosti ve čtvrtečním přezkoušení. Bylo to tu, náš první ucelený výstup v obedienci. A nakonec byl vcelku uspokojivý, 233 bodů z 320, známka velmi dobře a především Petřina slova: ,, Ke zkoušce můžete určitě nastoupit," mě hřála u srdce, Berrynku v bříšku (paštiku za odměnu měla poprvé v životě). Pátek utekl jako voda, sobota byla ve znamení zkoušky. Otevřeny byly všechny kategorie, tedy OB-Z až OB-3. My jsme si nejspíš vyčerpali kredit v přezkoušení, nyní se vyskytlo chyb více, únava zapracovala. Např. identifikaci předmětu Berry ve čtvrtek zvládla neuvěřitelně hladce, přitom uceleně dělala tento cvik úplně poprvé. Naproti tomu v sobotu předváděla, že vůbec neví, o co se jedná, a vesele ulehla k haldě dřívek a přemýšlela, které ochutnat dřív. Nula jak vyšitá (navíc už druhá, první jsme si vysloužily při odkládačc
e vsedě). Na druhou stranu ale musím vyzdvihnout přivolání, to měla Berry přesné a (na své poměry ;-) rychlé. Skončily jsme s výsledkem 211 bodů, známka dobře. Co je doma, to se počítá...Ale zase abych si nestěžovala, musím zdůraznit, že jsme se složením OB-Z kvalifikovaly na MR Obedience!!! Účast je věc druhá, ale to teď ponechme stranou. Ostatním pejskům se dařilo více i méně dobře, za zmínku jistojistě stojí úspěšní absolventi nejvyšší kategorie-OB 3- Milan Oliva s maliňačkou Hellen Malidaj a Luccie Stemmerová s borderákem Bakem Fešákem.
A jede se domů
Zájemci si ještě v průběhu víkendu mohli potrénovat podle libosti,na programu byla i jedna báječná hra, nicméně týden utekl jako voda a účastníci se rozjeli zpět do svých domovů. Odjížděli plni nových informací, zážitků a seznámeni s novými lidmi, taktéž nadšenými kynology. Jsem ráda, že jsme se s Berry zúčastnily, bylo nesmírně zajímavé vidět Petru při práci, jedná se opravdu o osobu nejpovolanější. Ani v nejnemším nelze vyjádřit skvělá atmosféra, která po celou dobu výcviku panovala. Už se těším na jakoukoli podobně přínosnou akci....
